Historie Bradleckého mlýna

Něco navíc

  Pokud si ovšem myslíte, že z původního mlýna nezbylo nic, tak to jste na omylu. Dům si až do dnešních dnů uchoval svého Genia loci a nejenom jej.  

První doložená zpráva o mlýně je z roku 1589. Dům čislo popisné 22 koupil Václav Pusta se švagrem Matoušem. V této době se ale jednalo pouze o grunt, takže je pravděpodobné, že mlýn zde ještě nestál. Léta páně 1599 se ale již mlýnská kola prokazatelně točila. Z kronik totiž vyplývá, že se mlýna ujal za 105 kop grošů syn Václava Pusty Matouš. Bradlecký mlýn byl spojen s jičínskou vrchností a během 16. a 17. století se vystřídalo mnoho majitelů.

Roku 1718 kupuje nově vystavěný mlýn od vrchnosti Václav Novoveský, to už mlýn vlastnil novou vodní pilu. Tomuto majiteli vděčíme za významné rozšíření mlýna.  Po smrti Václava Novoveského se mlýna ujal (po přiženění ke vdově Lidmile) Jan Jeníček a po něm roku 1758 Jan Janďourek. Tato rodina mlýn spravovala do roku 1831. Do roku 1948  se zde vystřídalo ještě mnoho rodin, jasné však je, že po třistapadesáti letech se vodní kolo definitivně zastavilo roku 1948. Roku 1960 umírá poslední mlynář Josef Kudrnovský a jeho synové pronajali objekt JZD Bradlecká Lhota.

Tato událost znamenala rychlé chátrání usedlosti. Veškeré zařízení, včetně kola o průměru 9 m, bylo demontováno, mlýn byl na chvíli přeměněn na sýpku a od té doby připomíná historii mlýna pouze název domu. 

Za poslední zmínku ještě stojí, že na začátku devadesátých let byl objekt ruinou. Po roce  2000 noví majitelé na základech původního mlýna vystavěli dům do současné podoby. Od té doby slouží jako restaurace a penzion.